Ikona Všech svatých – Oslavená Církev v nebeské slávě

Duchovní zamyšlení

Svatý Izák Syrský učí: „Pokora je oděvem Božství. Kdo se do ní obléká, obléká se do samotného Krista.“ Na ikoně vidíme farizeje stojícího zpříma pod klenbou, jehož postoj vyjadřuje spokojenost se sebou samým. Naproti tomu publikán (celník) je znázorněn v hluboké metanii (pokloně), neschopen ani pozvednout oči k nebi. Zatímco farizej vypočítává své zásluhy, celník tluče v prsa a říká jedinou větu: „Bože, buď milostiv mně hříšnému.“ Tato ikona nám připomíná, že brány nebes se neotevírají našimi skutky, ale vědomím naší závislosti na Boží milosti. Je to obraz „blahoslavených chudých duchem“.

Symbolika a provedení

Architektura: Budovy v pozadí symbolizují posvátný prostor chrámu. Farizej stojí uprostřed, jako by mu chrám patřil, zatímco celník se drží vzadu, v bázni před Boží svatostí.

Kontrast postav: Vzpřímená postava farizeje symbolizuje pýchu, která staví zeď mezi člověka a Boha. Skloněná postava celníka symbolizuje „rozmnoženou milost“, která sestupuje do poníženého srdce.

Kovcheg (Vyřezávaný rám): Prohlubně (5 mm) a zlatý podklad vytvářejí efekt hloubky, který vtahuje věřícího do děje podobenství a vybízí k sebezpytování.